František z Assissi

Pepa Nos

   D         A         Hmi  A 
1.Pomalu jde olivovým hájem 
     D            A             Hmi  A 
  vzhůru do hor, do své poustevny,   
     D         A       Hmi  A 
  vzduch voní mátou a rájem ,
   D                    A              Hmi  A 
  jako bychom byli bývali s ním šli i my.   
2.Bez jídla a s jediným přáním:
  poznat pravdu, tu nejvyšší,
  poznat, co je jenom pouhým zdáním,
  čekat, až Bůh prosby vyslyší.
     G         D          A              Hmi 
R1:František z Assissi a ti, co ho měli rádi,
    G       D                A        Hmi  A 
   Ruffino, Angelo, všichni jeho kamarádi. 
3.Za blázna byl pro svoji pokoru,
  papež ho poslal vyválet se s prasaty,
  všechna příkoří však snášel bez odporu,
  zkusme si představit, co bychom dělali já a ty.
4.Papežovi se pak zdálo o borcení chrámu,
  v tom snu uviděl postavu jasně jak den,
  podpírala svým tělem chrámovou bránu,
  o Františkovi byl tenhleten sen.
R2:František z Assissi a ti, co ho měli rádi,
   Gineppro, Masseo, všichni jeho kamarádi.
5.V horách za městem je díra ve skále,
  tam bydlíval za svého života,
  teď jeho tělo odpočívá v katedrále,
  takto se odměňuje lidská dobrota.
6.Ptáci štěbetají, cikády zpívají, oslík hýká,
  lidi si plní kapsy, auta popojíždějí, hluk ve městě,
  dej ruku na srdce a zkoumej, zda se tě to taky týká,
  tenhleten příběh z roku jedentisíc dvěstě.
R1:R2: