Trubač

Jarek Nohavica

         Ami                              E 
1.Jsme břehy jedné řeky, jsme kola jedné káry,
                                           Ami 
  nás pojí stejný osud, ať v dobrém nebo zlém,
        C                                  G 
  když na Krakovské věži zatroubí trubač starý,
        E                                 Ami 
  zas chytám svoji šavli a jsem plný naděje.
2.Jdem v ošuntělých šatech a sandály nás tlačí,
  a slzy našich sester jak Jaroslavnin pláč,
  zahrajte, harmoniky, ať lépe se nám kráčí,
  jdem za svobodu bít se a je nám sedmnáct.
3.Co svoboda, že nespat, že porozbíjet vázy,
  že vysmát se všem koním a jezdit rychlíkem,
  na to jsme příliš vážní, nám ironie schází,
  my za svobodou jinou teď krok za krokem jdem.
4.A koho vzíti s sebou, to kdyby člověk věděl,
  a kdo bude náš vůdce, kdo prádlo bude prát
  a kam se vrhnout nejdřív, a kdo si bude hledět,
  jen aby ten svůj vozík dotáhl beze ztrát.
5.Je mrtev starý trubač, však dál zní jeho tóny,
  velká je jeho láska, to věčné SOS,
  /: jsme školáci, jsme děti, za chvíli bude zvonit
  a z otevřených oken v rádiu hraje jazz. :/