Stál voják na dešti

Jarek Nohavica/Jiří Šotola

    Ami       D          Ami          D 
1.Stál voják na dešti a bylo to už k ránu,
    Ami       D           C       Cdim    E7 
  stál voják na dešti a hlídal zbrojní sklad,
    Ami         G   F   Dmi  C      E7 
  stál voják, stál tam sám, pršelo do kaštanů,
   Dmi       Ami 
  malounko svítalo, šli ho už vystřídat.
2.Vzal voják samopal, dal do úst hlaveň tmavou,
  a byl ten polibek hořký a ledový,
  co mu tam na dešti v té chvíli táhlo hlavou,
  od toho vojáka nikdo se nedoví.
3.Leží a nedýchá, liják mu ránu myje,
  krev bloudí, země má, co s ní - nu jen ji ber,
  je zbytečná ta krev, i voják zbytečný je,
  navždycky zbytečný, navždycky dezertér.
4.A my tu sedíme a soudit by se chtělo,
  tohle se nedělá, tak neumírá muž,
  jenže to promoklé, to natažené tělo
  nevzbudí žádný soud a žádná moudrost už.
5.Kdopak mu pomohl, kdopak mu ruku podal,
  když v noci na pryčně seděl a nemoh' spát,
  tak někdy cizí jsme, lhostejní jak ta voda,
  a pak se na dešti zastřelí, zastřelí kamarád ...