Nevermore

Jarek Nohavica

   G                      C     G            C  G  C  G 
1.Seděl jsem za stolem a básně čet', rádio hrál o,    
                      C      G 
  vtom slyším ťukání na parapet,
        Emi                       D  G  C  G 
  tak slabé, že se mi možná jen zdál o,    
                    Cdim           Cmaj7 
  zastřený mužský hlas z chodníku tiše se ptal:
    Hmi                   C            G 
  "Nerad vás ruším, pane básníku, ale mohli bychom na chvíli dál?"
2.V předsíni podal mi deštník a plášť a láhev vína,
  jako bych někde už viděl tu tvář,
  byla to tvář, na kterou se nezapomíná,
  v průvanu zhasla mi svíčka, zvenku studený vítr vál,
  na chodbě na dlaždičkách za ním černý havran stál.
3.Usedl do křesla a černý pták sedl mu v klíně,
  bodlo mě u srdce, když spatřil můj zrak,
  že z podešví mu trčí koňské žíně.
  "Tak nás tu máte, jak jste si přál," na lampu padl stín,
  přes psací stůl když mi vizitku dal: firma Ďábel a syn.
4.V tolika nocích a v tolika dnech jsem ho vzýval,
  volal ho na pomoc, když docházel dech,
  a teď jsem se mu z očí v oči díval,
  cítil jsem konopnou smyčku, jak mi svírá krk,
  když ze záňadří vytáhl ceduličku a dlouhý husí brk.
5."Za kapku krve tě zahrnu vším, co budeš žádat,
  vidět to, co jiní nevidí, tě naučím,
  a slova k slovům v písně skládat."
  "Co za to žádáš," ptal jsem se, ptal,"jsem jen nuzný tvor,"
                                    G  Ami  C  G  Ami  C  G 
  a havran v rohu zakrákal: Nevermore!                    
6.Na dlani zaschlou kapku krve mám a tma je v sále,
  když přijdou lijáky, tak bolí ten šrám,
  a ono, podívej se z okna, prší stále,
  nešťastně šťastný v půlce života, kymácející se vor,
                                C               Ami  C  G    Ami  C  G 
  a havran na rameni skřehotá: Nevermore, nevermore,  n evermore!