K našim sedmdesátinám

Jarek Nohavica

C  F  G  C  F  G 
               
  C          F        G        Ami 
1.Až se nám poslední zub vykotlá,
   F       C     F   G      C  F  G 
  nebudem nadávat z beznaděje,    
    Ami        F            C 
  přejdeme z tvrdých řízků na protlak,
  F         C     F  C 
  a pak si řekneme:  
   F          C       F  C 
R1:Ať už je, jak už je,  
   Ami        G 
   ať už je, jak už je,
     F         C       F           G       C 
   hlavně, že je, je, je, je, je, je, je, je.
2.My dva, a důchodci, no to je fór,
  já dočtu konečně Hemingwaye,
  ty budeš pěstovat celer a pór,
  tak to vím bezpečně.
3.K svátku mi upleteš svetr a šál,
  já svetr umažu od oleje,
  štěstí, že zrovna tebe jsem si vzal,
  to jiná, můj bože.
4.Až usnou doktoři, vběhnem na dvůr,
  ty budeš za četníka, já za zloděje,
  nalačno nejlepší je radepur
  a analgetika.
5.Jó, až nám poslední vlas vypadne,
  oba se změníme v čaroděje,
  vykouzlíme si, co nás napadne,
  a pak si povíme:
R2:Ať bylo, jak bylo,
   ať bylo, jak bylo,
   hlavně, že je, jó.