Dopis panu prezidentovi

Jarek Nohavica

D  Emi  G  D  A7 
              
       D                   Emi 
1.Pane prezidente, ústavní činiteli,
           A                           D 
  píšu Vám stížnost že moje děti na mě zapomněly,
                             Emi 
  jde o syna Karla, a mladší dceru Evu,
         A                              D        D4sus 
  rok už nenapsaly, rok už nepřijely na návštěvu.
            G                   Ami 
Ref1.:Vy to pochopíte, Vy totiž všechno víte,
            D                               G          D4sus 
      Vy se poradíte, Vy to vyřešíte, Vy mě zachráníte,
           G                       Ami 
      pane prezidente, já chci jen kousek štěstí,
          D                                       G       D  A7 
      pro co jiného jsme přeci zvonily klíčema na náměstí.   
2.Pane prezidente a ještě ztěžuju si,
  že mi podražily pívo, jogurty, párky i trolejbusy,
  i poštovní známky, i bločky na poznámky,
  i telecí plecko, Řecko i Německo, no prostě všecko.
3.Pane prezidente, mé České republiky,
  oni mě propustily, na hodinu, z mý fabriky,
  celých třicet roků, všecko bylo v cajku,
  teď přišli noví mladí a ti tu řádí jak na Klondiku.
Ref2.:Vy to pochopíte, Vy se mnou soucítíte,
      Vy se poradíte, Vy to vyřešíte, Vy mě zachráníte,
      pane prezidente, já chci jen kousek štěstí,
      pro co jiného jsme přeci zvonily klíčema na náměstí.
4.Pane prezidente, moje Anežka kdyby žila,
  ta by mě za ten dopis co tu teď píšu patrně přizabila,
  řekla by Jaromíre, chovaš se jak male děcko,
  viš co ma starosti s celu tu Evropu vesmirem a vubec všecko.
       D 
*:Pane prezidente.