1953

Jarek Nohavica

   Ami                      E           Ami 
1.Ve třicátém šestém týdnu po svém početí,
        Dmi      G           C  A7 
  já, přivázaný na pupeční šňůře,
   Dmi                    Ami 
  podoben víc kuřeti než dítěti,
    E                            Ami  Dmi  E 
  chystal jsem se ke své dlouhé tůře.      
2.Březen byl, otec mi jméno vybíral
  a na potocích zrovna ledy tály,
  a na Kuncevské dači zrovna umíral
  Josif Vissarionovič Stalin.
3.Ztvrdlá zem si rozpínala korzety
  v tom březnu roku třiapadesát,
  ve třicátém šestém týdnu po mém početí
  do flóru se halil první revoluční stát.
4.Po městech a po vesnicích chodí rozsévač
  a hrsti zrna nosí,
  mrtvou vodou všechno živé zalévá
  a živou vodou všechno mrtvé kosí.
5.Tolikrát už vzlétla hvězda nad betlém
  a tolikrát už zavoněla sláma
  a tolikrát se člověk vydal za světlem
  a tolikrát se na té cestě zklamal.
6.Naděje je nejkrásnější prokletí,
  naděje je jediné, co zbývá,
  ve třicátém šestém roce po svém početí
  zpívám, tedy jsem, jsem, tedy zpívám.