Vrány

Nedvědi

              Hmi 
1.Když mlha kvečeru se zvedá a slunce dlouhý stíny
                      G          Hmi 
  naposledy kreslí, kreslí mezi mech,
           D       A               Hmi       Emi 
  a vůně hořícího jehličí, to jak na ohýnku čaj si vaříš,
   Hmi          F#mi      Hmi 
  do písniček provoní ti dech.
2.Opřeni o stromy a na kamenech sedíme a zpíváme
  o rose na kolejích a o kouzlu všech tuláckých rán,
  kdy člověk nemusí nic, jenom prostě bejt a koukat,
  jak je pěknej svět, a hlavně: není sám.
            D         A         Hmi 
R:Písnička pohladí ti otevřený rány,
            Emi          F#mi        Hmi 
  poslední dobou ňák je toho na nás moc,
           D              A             Hmi 
  kdekdo sbírá jen jak v polích setbu vrány,
           Emi       F#mi          Hmi 
  a tady plameny ti dávaj' dobrou noc.
3.A dlaně do potoka ponoříš, pohladíš uhlazenej kámen,
  nevím, jak vám, mně tohle připomíná křest,
  a ruku na čelo si položíš a kapky po tváři ti stékaj',
  jak někdy pěkně umí život vonět, kvést.
                 Hmi 
R:*: Když mlha kvečeru se zvedá a slunce dlouhý stíny
                      G          Hmi 
  naposledy kreslí, kreslí mezi mech ...