Pražce

Nedvědi

       E                                               A 
1.Máš na patách kus dehtu, to od pražců, cos' šlapal tmou,
       F#mi                                                E 
  jak vydech' jsi si, když jsi nechal všechno špatný za sebou,
                                        A 
  ta špína cesty posvátnou má vlastně tvář,
      F#mi                                               E 
  proti všem špínám, cos' tam nechal, svítí nad ní svatozář.
        E 
R:Jdou nocí a pražce se houpaj'
  a do kopců stoupaj', maj' měsíce stín,
                           A 
  maj' naruby snad život svůj,
              E 
  jak děti chtěj' si hrát.
2.Tam smáli se ti všichni, tady si tě každej ctí,
  snad proto, že jsi jeden z nich, jeden z nich, a každej to ví,
  a možná umíš s lasem anebo vařit dobrej čaj,
  ta hra má jméno "člověk", tak ji nezkaž, jdi a hraj.