Písnička pro pana Gorbačova

Honza Nedvěd

    C                      C/H 
Rec:Otvírám noviny azbukou ozdobené
              Ami                  Ami/G 
    a čtu si myšlenky kohosi, kdo sáhl do mého svědomí
       Dmi              Dmi/C 
    a vynesl na světlo názory nevyřčené,
     G 
    nevyřčené díky mé osobní slabosti a strachu,
     C                        C/H 
    myšlenky plné humanity, přátelství, svobody,
           Ami                             Ami/G 
    ale i socialismu, v jehož jménu kdosi zabíjel nevinné lidi,
                Dmi               Dmi/C 
    ptáte se, kdy - ve dvacátém století,
     G 
    ve dvacátém století.
       C       Ami         G 
R:Kdo ví, kdo ví, co bude dál,
         Emi        F               G 
  chcem žít, chcem žít tak, jak se má,
                    Ami               G 
  nebo tak, jak se dá, ale takhle už ne.
Rec:Tak na zdraví, lásku už máte,
    a myslete na to, že každej váš krok sleduje celej svět,
    a kdybyste někdy projížděl Prahou,
    tak se u mě klidně stavte,
    otevřu ruský rybičky, pražskou šunku,
    americkou vodku Gorby mám doma, a budeme si povídat,
    mám toho totiž spoustu na srdci,
    a nejen já, a nejen já.
         C       Ami         G 
R:+ kdo ví, kdo ví, co bude dál ...