Kahánek

Nedvědi

          Dmi 
1.Obrysy domů ztrácí stín, po loukách bloudí mlhy dým
                                    C          F 
  a z černých krovů větví hvězdy chtěj' jít k nám,
             A                              Bb
  tak ještě pod zadek si dát pár dek, co v noci budou hřát,
     Gmi                          A                        Dmi 
  a za ruku tu svou, bez níž by stejskalo se, až začnete hrát.
2.Podivná vůně z blízkejch chat, dřevo je krása, co máš rád,
  když smůla z ulomených větví zdobí kmen,
  do láhve z limonády dát něco, co zmírní žízeň, hlad,
  a za ruku tu svou, bez níž by stejskalo se, až začnete hrát.
   Dmi 
R:Písnička je lék, člověk by povstat chtěl a smeknout,
  když doba na kahánku pláče smutek má,
              Gmi                          Dmi 
  čistá jak studánka, když zní, nocí když rozhněvaně hřmí,
           A                              Dmi 
  a vůbec nejhezčí je, když smíchem zazvoní.
3.Naposled podívat se jsou mámy, zda děti ještě spěj',
  ještě se marně ladí, však taky ne moc,
  a pak už cosi uvnitř rozplyne se, jen oči hledaj' dál,
  tam v ohni kdesi uprostřed je všechno, co sis odjakživa přál.
  R:  Dmi  C  F  A  Bb Gmi  A  Dmi 
  R: