Hrášek

Nedvědi

         E 
1.Jak v mořích slunce s tmou se ztrácí
  a pokřik racků šel už spát,
      A                             E 
  tak utekla nám láska, jó, to se stává,
     F#7                       H7 
  a najednou tě, holka, nemám rád.
       E 
  Mám dost už těch tvejch věčnejch nářků
  a prožárlenejch hloupejch scén,
       A                             E 
  tak někdy zase brnkni, jó, to se stává,
          H7                  E 
  prostě táhne mě to z kruhu ven.
      E 
R:Já půjdu až tam na místa, kde už to znám,
              A                   E 
  pár stromů, ohniště a tunel a trať,
  a kašlu na celej svět, v něm v tobě zas jsem se splet',
           A                          E 
  a postý řeknu sobě: hloupneš, tak plať.
2.Jak nabobtnalý klíčky hrášku
  byly cíle tvý, a já chtěl víc,
  já předělat chtěl svět, jó, to se stává,
  kolik bylo nás, a stále nic.
  Tak pozdravuj ty svoje šminky, lásko,
  a do zrcadla zkoušej řvát,
  jó, utekla nám láska, jó, to se stává,
  a najednou tě, holka, nemám rád.