Honzík

Nedvědi

C  Ami  G  C 
           
        C                     G7 
1.Prsty otlačený od řemínků, náplast na patách,
            C             Ami         G 
  prach až pod víčkama, sluncem znavený,
          F 
  čekaj' na nádražích na lavičkách,
      C          Ami           G 
  až pojede jim ten správnej vlak.
2.Šátky na krku a širáky a páry těžkejch bot,
  podle doby název pionýr či skaut,
  co je po jménu, chtěj' na chvilku
  si vlastní život do svejch rukou vzít.
           Ami 
R:Přišli zpívat jen a hrát,
             G           F              C 
  trochu si postěžovat, že se jim moc stejská,
            Ami 
  že tak strašně máme práce,
         G           F           C 
  že už nezbývá nám na ně vůbec čas.
3.Vážný, až by člověk brečel, čelem do zdi narážej',
  potom s natlučeným nosem zase dál,
  s léty mnohý člověk pochopí
  a radši zapomene to, co tolik chtěl.
R:C Ami G C