Šlapu loukou

Náplava

        A          E              A           E 
1.Když mám náladu toulavou, když táhne mě to ven,
    A           E              F#mi  E     F#mi
  sbalím vak a řeknu pak: buď každý pozdraven,
       A              E              A            E 
  tou cestou dál, co dobře znám, co dobře znáš i ty,
   F#mi                           E              F#mi
  tenkrát jsme jeden druhému nechtěli hrát na city.
         A            E         A             E 
R:Šlapu loukou plnou bodláků a brnkám si tu svou
      A     D        A 
  tu píseň věčnejch tuláků,
           Hmi           D             A 
  co jim stačí, co jim stačí, že jen jdou.
2.Pak přišla chvíle, a co má být, kdy řekl jsem: rád tě mám,
  a od tý doby, nevím proč, se toulám jenom sám,
  stopy tvý už zvolna zarůstaj' trávou, kapradím,
  že tvá cesta zpátky nevede, stejně jak ty dobře vím.
R:R: