Říkalas' jen zavolej

Náplava

    A   E         A                 E     A 
R1:Říkalas': jen zavolej, bylo to hrozně fajn,
    D             A       Hmi                 E 
   říkalas': jen zavolej, až se budeš cejtit sám,
    D             A                    E      A 
   říkalas': jen zavolej, až se budeš cejtit sám.
   A        C#    F#mi  D       F#mi      C#     F#mi
1.Poslední pusa, čau a měj se, zas šlapu ránem zpět,
      D             A            E                A 
  v hlavě mám jen tvoje číslo: dvacet čtyři nula pět.
2.V tom mokrým ránu mi připadá, jako by umřel svět,
  ještě že mám to tvoje číslo: dvacet čtyři nula pět.
R2:Nikdy zpátky nevolej, ty chvíle už se nevrátí,
   život umí bejt i zlej, to každej časem pochopí,
   život umí bejt i zlej, to každej časem pochopí.
3.Loudám se městem sem a tam a pak se odhodlám,
  že to číslo, cos' mi dala, ještě tohle ráno zavolám.
Rec:Haló, haló, kdo je tam, hlas se mi začíná chvět,
    pane, to je asi omyl, já volám dvacet čtyři nula pět.
R2:R1: