Znamení dobra

Modrotisk / D. Linde

   Hmi         A           G         F#mi
1.Je půlnoc, právě skončil obyčejný den,
   A            D              G           A 
  můj dům se ztrácí ve tmách, vidím černo jen,
     Hmi        A           G             F#mi
  v té tmě je znamení: růž má se dobrem stát,
     A         D          G           A 
  v sobě ten příběh mám, co více si přát:
                D 
  na své tváře růž.
2.Po vyschlé řece asi nemůže plout prám,
  člověk je vlastně řekou, každý plní sám,
  proč někdy láska mizí a lží se nechá svést,
  člověk má pochopit a třeba v slzách nést
  na své tváři růž.
   D 
R:Dá se poplivat i prostřený stůl,
  a kdo má v ruce místo lásky nůž,
  má jen život, který zaslouží si hůl,
  nenajde už na své tváři růž. G A G A D
    D        D/C#         Hmi            Hmi/A 
*:Kdo lásku nepředstírá, těžko chce být sám,
    D       D/C#     Hmi       Hmi/A 
  své srdce otevírá jiným dokořán,
              G            A          D              G 
  má pro ně slova, která vrátí řece proud a proudu prám,
   A           D 
  ó, nestírej růž.
  G  A           D  F#mi Emi  A        D  F#mi Emi  A 
R:+ ó, nestírej růž ,       n estírej růž ,         
                Hmi  A  G  F#mi Emi  D  G  A  G  A  D 
  svou z tváří růž,  ó  .. .