Zmařený song o fialovém hrníčku

Petr Lutka / Jiří Zych

   A                                    E7 
1.Původně chtěl jsem zpívat o fialovým hrníčku,
                                           A 
  musel jsem ale zívat a zdržel jsem se chviličku,
                                                  D 
  když jsem se chystal začít, spatřil jsem, ó, běda,
      D(-)             A     E7           A 
  /: po louce k sobě kvačit brtníka medvěda. :/
2.Medvěd byl barvy hnědé se skvrnou na bříšku,
  tiše si vykračoval v huňatým kožíšku,
  vzrůstu byl nevšedního, uši měl chlupatý,
  /: zuby jak zašlou slávu, pracky jak lopaty. :/
3.A za ním čtyři muži klusali, na mně křičeli:
  "Chyťte tu hnědou kůži, nebo nám zmizí do zelí."
  Řek' jsem si:"Jsou to blázni, chytači medvědů,
  /: já ale chytač nejsem, tudíž to nesvedu." :/
4.Medvěd je šelma lesní, já na život si potrpím,
  i když mě zrovna nesní, srazí mě pracky mávnutím,
  nad hrobem budou řečnit z lesního závodu,
  /: normálně že je hodné zvíře, zde šlo o trapnou nehodu. :/
5.Pod stromem, kde jsem seděl, medvěd se zastavil,
  pátravé na mně hleděl, zřejmě se unavil,
  muži jej obstoupili, v žilách mi tuhla krev,
  /: čekal jsem tuhý zápas, medvěda lítý řev. :/
6.Nejmohutnější z pánů, ten s páskou na oku,
  po zádech dal mu ránu, řek':"Pojď domů, votroku,"
  a medvěd místo řevu pokojně dal se vést,
  /: když ze stromu jsem slezl, pryč byla moje čest. :/
   A                                               E7 
*:Píseň jsem nedozpíval, zapomněl jsem rým, co mě napadl,
                                                         A 
  a hrnek, na nějž jsem se díval, jeden z těch pánů ukradl.