Drak Železňák

Petr Lutka / Jiří Zych

            A         D          A 
1.V černým lese byla velká jeskyně
                           D            A  A7 
  a v ní temno, jak když zhasne se v kině, 
              D              E                A  A7 
  a když té tmě přivyk' si zrak, tak poutník vidí,
               D           E            A 
  že tam v koutě válí se drak, co žere lidi.
             E                 A 
R:Jak se ho lek', hrozně se vztek',
                E          A 
  řek' si:"Je zle, nebude hůř,"
               D            A 
  přistoupil blíž a vytáh' nůž,
                        E7    A 
  a chtěl s ním draka propíchnout.
2.Drak se probral, trochu sírou zahulil,
  pak se blíže k poutníkovi přikulil,
  jen okem loup' a řek':"Tož tak, tys' mě chtěl píchat,
  abych se lek' a přestal žít, zapomněl dýchat."
R:"Pozor si dej a schovej nůž,
  ať už jseš pryč, než řeknu "už,"
  já nejsem vůl, ba ani rak,
  mé jméno je Drak Železňák."
           D                    A 
*:Ale ten poutník byl koumavá hlavička
            D                    E 
  a rychle pochopil, že nestačí palička,
           D                 A 
  palička dubová, dobrá tak na raka,
                   E7      A 
  ale však nikoli na toho zázraka.
R:A sebral lid z celýho kraje,
  šli draka bít do jeho stáje,
  bylo jich moc a drak jen sám,
  proč vám to dále povídám.
R:Teď je drak pryč, lid nemá kdo žrát,
  a tak se chodí do války prát,
  a když je mír, ať se lid třídí,
  má každej auto a špatně řídí.