Červotoč

Petr Lutka / Jiří Zych

     D 
1.V dědečkově židli červotoč bydlí,
   G                D 
  děda vo tom neví, ó, kdo mu to poví,
  A                         D 
  až si jednou děda sedne, židle se pod ním prolomí,
   A                         D 
  jako křída v tváři zbledne a rukama zalomí,
   G                       D 
  řekne tiše:"Je to rána, byla to židle památná,
   E                A 
  rukodělně udělána a tím skoro posvátná."
   G                      D 
R:Červotoč, ač nemá zuby jako krokodýl,
    G                        A           D 
  prohryže se každým dřevem napříč, napodýl.
   A                      D 
*:Pomalounku dřevo žmoulá a vůbec mu nevadí,
   E                     A 
  že naň lidé nadávají, že ho mají neradi.
R:2. Náš děda se bojí vo svý zdraví tuze,
  obává se virů, sádry, rychlý chůze,
  a přitom ho nenapadne, že nepřítel mrňavý
  kuje zatím pikle zrádné jemu přímo u hlavy,
  jenom židle, ta to tuší, že je vnitřně hlodána,
  nikdy to však neprozradí, nebyla-li tázána.
      G          A           D 
R:+ prohryže se napříč, napodýl ...