Troška jazzu

Lokálka

   D              G 
*:Zazpívej, Véno, everybody, Véno,
    D              A7       D 
  tvůj hlas, ten vrátí éru jazzovou!
   D                                             A7 
1.Jako dítě pětileté prožíval jsem bezstarostné časy,
                                                 D 
  měl jsem vizáž andělíčka a na lebce kučeravé vlasy,
                                   D7        G 
  léta ale přibývala a z mé krásy dačo zmizelo,
    D                      A7                     D 
  dnes po celé délce hlavy už si můžu ťukat na čelo.
2.Kdepak jsou ty krásné časy, kdy mně v partě říkávali "Máňa",
  odvál je stříbrný vítr, jak to kdysi sepsal Šrámek Fráňa,
  život se mnou míchal karty a já s ním hrál "hop anebo trop",
  "hop" většinou nevyšlo, a zvláště jednou na betoně flop.
           D                G 
R:A proto naber dech, Véno, usměj se, Véno,
   D                          A7 
  lebku přestaň máčet vodou březovou,
   D              G 
  zazpívej, Véno, everybody, Véno,
    D              A7       D 
  tvůj hlas, ten vrátí éru jazzovou!
Rec:Jo, jazz - to je moje krédo! Všimněte si, prosím, méŤ
    doprovodné jazzové kapely - teď právě bravurně mění D-dur zaŤ
    A7, a ty synkopy jim může závidět i sám Charlie Valdauf!
3.Jednou budu populární, a to moji samolibost těší,
  snad mě jenom trochu mrzí, že nebudu první Véna s pleší,
  porostu na poli slávy, všichni budou takhle maličký,
  pak Lokálka může místo muziky hrát v parku kuličky.
     D 
R:+ zazpívej, Véno ... Jazz!