Osobák

Lokálka

             C                G 
1.Měl v ramenou míň, než si přál,
                     C 
  a veselý se býti zdál,
                              F 
  za volant sed', dal přímý směr,
                C   G          C 
  snad dojet chtěl někam do Tater.
2.Ve tváři měl zdánlivý klid
  a v očích touhu Niki Laudou být,
  nocí i dnem svůj trabant hnal
  na plný plyn, stále dál a dál.
3.Na značce "stop" neuměl stát,
  po hlavní jela Jawa padesát,
  plechový běs zvaný Pionýr
  zkřížil mu směr, ten malý štír.
4.Pak zazněl třesk a rána zlá,
  kdo pospíchá, často prohrává,
  jak skončil střet, vám povím rád:
  plech vydržel, ne však laminát.
5.Teď, mistře, máš pro děti sběr,
  před sebou cestu už ne do Tater,
  míříš teď k vám vlakem nazpátek
  a z auta máš stovky trsátek.