Sedlo z bodláků

K. T. O.

      C          C7             F 
1.Noc oblíká do černejch šatů stíny
     C                          D7  G7 
  a Velkej vůz na nebi zůstal stát, 
          C        C7             F 
  u ohně suší svý potem ztvrdlý džíny
                C             G             C 
  jeden z těch hochů, kterej navyknul se štvát.
                    F                C 
  Za stádem koní a za tím, kde snad vidí ráj,
                      A7        D7  G7 
  kde stromy voní kouzelným údolím, 
            C      C7        F 
  je poslední ke slunci obrácená stáj,
              C       G          C 
  tam značka vypálená ohněm nebolí.
2.Jeden z těch hochů, co po ránu se posadí
  do sedla z bodláků za uzdu krvavou
  a který čeká, že možná jednou uvidí
  stříbrný stádo pádit zlatou oblohou.
  Tak pokaždý, když touhle cestou utíká
  a nespatří na horách ledy tát,
  tak dobře ví, že zima stáda zamyká
  a že mu nezbývá, než svýmu snu se smát.