Střepy

Karel Kryl

    Ami                         E    Ami 
1.V ulici leží stín spuštěný z vesmíru,
                               E 
  spadaly do hlubin figurky z papíru,
            Ami      G  F#(-) F                 E 
  jednoho dne tě omrzí      vše, čím jsi dosud žil,
    Ami           Dmi    Ami                   E        (Ami) 
  zbudou ti oči pro slzy a střepy z rozbitého zrcadla snů.
2.Koukáš se na lidi, všechno se propadlo,
  tvé oči uvidí odporné divadlo,
  všechno je nějak jinačí, svou kůži vyměníš
  a zjistíš, že ti nestačí jen střepy z rozbitého zrcadla snů.
    Ami       F                Ami 
*:Broukáš si pomalu tesklivou melodii,
               F                Ami 
  když bloumáš ulicí, cítíš se sám,
                G     F  E      Ami 
  vyčteš si z křišťálu t ěžkou melancholii,
             F                  E 
  říkáš si: měsíci, jsi starý krám!
3.Městem se míhají opilá zrcátka,
  oči ti říkají: lidi jsou zvířátka,
  pohled ti halí temný stín, jsi nějak rozladěn,
                                                      F  E      Ami 
  tvůj nepochopitelný spleen jsou střepy z rozbitého zrc adla snů.