Stéblo pšenice

Karel Kryl

   D 
1.Mezi dvěma obdélníky z šedé žuly ulice,
                                    A7 
  jimiž bylo vydlážděno kasárenské nádvoří,
    D           D7         G              D 
  přehlížejíc plukovníky, rostlo stéblo pšenice,
  A7 
  ač mělo být vyvražděno všechno kromě náloží,
   D 
  kousíček tampónu smočil jsem v šampónu,
  A7 
  omyl jsem pečlivě stonek i listy,
  D 
  opřený o pažbu, hleděl jsem na dlažbu,
   Dmi                           A7 
  se mnou pak tesklivě bronzové bysty,
  Dmi            A7    Dmi             A7 
  a ráno při nástupu vmáčkli mě do zástupu
  Dmi            A7   Dmi      A7 
  a zprávy o postupu hodlali předčítat,
    Dmi  Gmi  Dmi  A7     Dmi  Gmi  Dmi  A7 
  dřív d ogu pokoušeli, zkouše li, nekouše-li,
    Dmi  Gmi    Dmi   A7     Dmi  A7   Dmi  A7 
  frajtř i si přezkoušeli, zda    umí počít at.
2.Přivedli pak velitele s hvězdnatými rameny,
  spatřil mezi obdélníky malý kousek zeleně,
  zeleného nepřítele sevřeného kameny,
  zavolal si důstojníky, přiklusali zděšeně,
  hleděl jsem se strachem, jak mávl s rozmachem
  k stéblu, jež doposud sveřepě žilo,
  rozkázal zběsile vojenské přesile
  zahrát si na osud toho, co zbylo,
  a všichni shromáždění vrhli se na dláždění,
  poněkud podrážděni a trochu vzrušeni,
  protože o rolnosti s tak velkou odolností
  za těchto okolností neměli tušení.
3.Sedm mužů vyčlenili, na boj zblízka cvičených,
  byli lehce vyzbrojeni bajonety u pasu,
  ničením je pověřili objektů již řečených,
  na citečky času není při lovení lampasů,
  na dvoře bez trávy dělo se bezpráví,
  dobře se bavili roťáci tupí,
  na velké hranici spálili pšenici,
  chlastem pak slavili vítězství tlupy,
  se smyslem pro pořádek napsali osm řádek
  a pak je do přihrádek pečlivě složili,
  já setřel slzu z lící, musím jim přece říci:
                                            A7 
  hej, páni důstojníci, vždyť to byla vražda,
     Dmi    A7    Dmi 
  vždyť to byla vražda ...