Jaro desáté

Karel Kryl

   Ami                 G               Ami(E) 
1.Trs trnů tesá "T" a tyran tleská z trůnu,
   (Ami)               G        Ami 
  je jaro desáté, jež voní po ocúnu,
               Dmi           G           E 
  plyš prachu píše po zdech písmena šedivá,
   Ami             Dmi        Ami          G                 Ami  F  E 
  ne píseň, pouhý povzdech, který se nezpívá, který se nezpívá.      
2.Pláč deště kropí sníh, den vypráví si s Vesnou,
  kdo vzdechne po písních, jež nezrozeny zesnou,
  jsou léta soudci přísní, jimž slzí nezbývá
  pro mrtvé sloky písní, jež nikdo nezpívá, jež nikdo nezpívá.
3.Tvar touhy v řezbách sní a ze snů slůvka spřádá,
  chlad světa bez básní, jež nikdo nepostrádá,
  vlas bardů vzkvetl plísní jak dřeva trouchnivá
  nad hroby mrtvých písní, jež nikdo nezpívá, jež nikdo nezpívá.
4.Strach s tichem - dary tmy, jež smíchu pouští žilou,
  a tryzna za rytmy, jež buší pod mohylou,
  /: jen povzdech plný stesku, když zima tesá "T",
  kříž na náhrobní desku pro jaro desáté, pro jaro desáté. :/