Dachau blues

Karel Kryl

Ami  G7  Ami  G7  E 
                  
         C 
1.Když stíny k sobě v touze lnou,
  tma prohlásí se kouzelnou
            G7 
  a někde znějí bicí,
        F          G 
  když měsíc tepe do mřížky
       F        G 
  dva Popelčiny oříšky
             Ami 
  s šedivou holubicí,
         C 
  když zvony půlnoc dozvoní
                     Ami 
  a vratiče se rozvoní,
               Dmi 
  zlý sen se vrací znovu,
           (F)              (G) 
  /: jsou dosud v oknech střepy skla
      Ami 
  a krev, jež znovu vytryskla,
  G  (E)    Ami 
   skapává do proslovů. :/ Ami F Ami G7 E
2.Když úzkost chodí po špičkách
  jak dívka v modrých lodičkách
  a v bílé rozhalence,
  když promarněno vzkříšení,
  když most má pouta lešení,
  jež křičí na milence,
  když zlato pláče mosazí,
  když vzduch se oděl do sazí
  a prázdnem škváry zeje
  /: zas strach má ze lži mozaiku
  a za svěrací kazajku
  už našel farizeje. :/
             F         G         Ami 
R:Zvracíme přecpaní a měsíce se počínají pátkem,
           G                       Ami 
  křičíme ze spaní, zas děsíce se podepsaným řádkem,
             G                             Ami 
  pod hranou odvahou tkví pobledlost, jak Pilát ruce myjem,
                   G            E              Ami        E 
  když s chladnou rozvahou jde posedlost, pak zítřka nedožijem.
3.Když lež je pravdy zárukou,
  jde volnost s pouty na rukou
  a vůkol kvetou hroby,
  když z lásky stal se mouřenín,
  pak děvce podá růženín
  a zbude bez ozdoby,
  když zloba zbývá bez lásky,
  pak Židům krade oblázky
  a hlásá toleranci,
  /: a intelekt když bez duše,
  pak podoben je ropuše
  či slepci s mečem v tanci. :/