Balada věnovaná slečnám

Slávek Janoušek / Vítězslav Nezval
        C           Fmaj7      D7          G 
1.Když nemá člověk peníze, je těžko dělat hrdinu,
         E          Ami         D7              Bbmi G 
  když skoro týden nejí se, je jenom krůček k zločinu,
      E           Ami             Dmi           G 
  člověk je sice bez plynů, však je též trochu nevýřečný,
     E            Ami  A7       D7           G          C 
  a ke všemu mám rodin u, ach, věřte, věřte mi to, slečny.
2.To když byl krocan na míse, tys vyždiboval slaninu
  a pošilhávals' po Líze, co nosila ti svačinu,
  to pak líbá se to ve stínu, to může člověk být i vděčný
  a myslet na rozmarýnu, ach, věřte, věřte mi to, slečny.
3.Je těžko utkat bez příze tu nejjemnější tkaninu,
  už zase toužím po knize, v níž spatřil bych svou vidinu,
  nic neprohrál jsem v kasinu, vám, holky, nejsem nebezpečný,
  však přesto toužím po klínu, ach, věřte, věřte mi to, slečny.
4.Když nemá člověk peníze, je těžko dělat hrdinu,
  když skoro týden nejí se, je jenom krůček k zločinu,
  ó, poezie komínů, nač lhát, můj chtíč je nekonečný
  a asi na něj zahynu, ach, věřte, věřte mi to, slečny.