Případ hubeného vojína

Ivo Jahelka

   E     D      E     H            E 
1.Vojín Piskoř Miloš měl čtyřicet kilo,
    F#mi E    F#mi  E    H            E 
  propadlej hrudní koš, na břicho nezbylo,
   A              E     F#           E 
  von však na to nedbal a s pýchou pravou
   A          E      H            E 
  často se holedbal se svou postavou.
         A           E      F#mi       A 
  Prej když si, vážení, z hlavy sundá čepici,
   G              A       G           A 
  tak že klidně proleze hlavní skrze houfnici.
   G             H       E  H  E 
R:Kanón, rajón, lampas, bum .  
2.Tenkrát v opilosti četař ho poňoukal,
  aby ty svý kosti do těla nasoukal,
  že má fůru keců, na něj se vobořil,
  zpitej Piškoř z hecu do laufu se vnořil,
  leč hlava se v hlavni mu nějak divně zaklesla,
  pak už ani kroucením vyprostit ven nešla.
R:3. Blížil se čas střelby, s ním se blížil malér,
  dávno už neměl by v hlavni bejt ten frajer,
  tak jsme mu polili hlavu trochu volejem
  na čištění po střelbách - snad k výsledku dospějem.
  To je, vážení, situace k zasmání,
  jenže to tu taky trochu basou zavání.
R:4. Střelby jsme prošvihli díky přítomnosti
  vojína Piskoře v nábojový komoře,
  tím pádem jsme všichni bez vycházek byli,
  tož jsme Piskořovi na těle ublížili,
  neměl cpát hlavu tam, co je místa málo,
  pane prokurátore, dyk se tak moc nestalo.
       A 
*:Teda až na tu zlomenou nohu,
  na těch pár vyraženejch zubů,
  a na to voko už vidí,
               Hmi        D     G 
  výše trestu se mi zdá přiměřená,
  A            E      A 
  ale tak pro vosm lidí.