Balada letní

Ivo Jahelka

     D                 G       D 
1.Vzduch voněl senem, létem a sexem,
                 A     G         D 
  před svatým Jenem v kapličce smek' jsem,
                       G          D 
  vzpomněl na Vénu z Prostřední Lhoty,
   C        G    A             D 
  co kvůli senu měl jen trampoty,
   Emi      F#mi  Hmi    G 
  koníčkem Venci bývaly děvy,
    Gmi       D      Emi     A 
  vdané, i s věnci, Marušky, Evy,
   Emi     F#mi Hmi         G 
  dobýval těla jim tajným klíčem,
   Gmi        D      Emi      A 
  každá ho chtěla, zmámená chtíčem.
   D       G  F#mi   Hmi  G       D     A 
R:Jinak voní seno koním, jinak zamilovaným,
   D         G   F#mi    Hmi  G           D     G  A 
  fouká z polí, láska bolí, n evěř snům slibovaným .
2.Padala rosa, když Véna s Radkou
  přes pole prosa kráčeli zkratkou,
  znal Véna postup milostné lekce,
  dívenky podstup překonal lehce,
  jak ti dva jdouce, kam nohy je nesly,
  do sena v louce v objetí klesli,
  už ruka vjíždí pod riflí slupku
  a pohyb hýždí natřásá kupku.
R:3. Frontální systém postoupil zníží,
  po nebi čistém mračna se blíží,
  Jeřábek děda viděl to oknem,
  dostal strach, běda, že seno mu zmokne,
  vyrazil chvatně, chtěl seno mít v suchu,
  viděl už špatně a měl vadu sluchu,
  kabát do deště popad' ze židle,
  a v kůlně eště trakač a vidle.
R:4. Co se dál dělo, jaký byl vývoj:
  na těle tělo v seně jak příboj,
  a před tou kupkou bylo zřít dědu,
  s vidlema v rukou z toho nedělal vědu,
  i v dobrém bydle neztratil fortel,
  mihly se vidle a stvrdily ortel,
  pak řev Vény chlapce bolestí, zmatkem,
  když vidle hladce mu projely zadkem.
       D                   G       D 
R:*: Zpíval jsem schválně na Vény počest,
          A        G       D 
  jak originálně připravil o čest,
   Emi     F#mi Hmi     G 
  nebývá zvykem o noci prvé,
        Gmi            D     Emi       A  D 
  by chlap ztratil s křikem půl litru krv e.