Balada o nehodě automobilu Tatra

Ivo Jahelka

    Emi     G      D       Emi 
1.Blízko u Senice malá je vesnice,
   Ami       Emi     Edim   H7 
  žila tam stařenka velice nábožná,
     Emi     G          D       Emi 
  v životě škudlila, k Bohu se modlila,
   Ami      Emi    H7        Emi 
  na stará kolena byla dost zámožná,
    G         D     Emi      Hmi 
  vlastnila chalupu a malou zahrádku
     C       G      D   G 
  v zatáčce silnice E7 do Hrádku,
  Ami        Emi      C    D  G 
  ač žila v soudobé společnosti,
   Ami    Emi      Ami(H7)  H7(E) 
  věřila ve spásu na věčnosti.
2.Večerní modlení nesnese prodlení,
  v onen den kritický babička poklekla,
  v nábožném dojetí neměla ponětí,
  že bude za chvíli u brány do pekla.
  Obraťme nyní svou pozornost k vozovce,
  jel po ní náklaďák, blížil se do obce,
  z dřevařských závodů Drevofatra
  zásilku potřebnou veze Tatra.
   Emi  D  Emi  Ami   Emi  Ami 
R:Paternoster, Boha proste ,
   Emi       Ami  Emi  H7        Emi 
  než vám z koste r tr áva vzroste.
3.Neměla závadu tatrovka v nákladu:
  sto rakví na korbě, dalších sto na vleku,
  jak po ráně morové ty truhly borové
  naskládané k sobě, stěsnané na fleku,
  a mokrá vozovka nic dobrého nevěstí,
  nebudu tajit vám, že došlo k neštěstí,
  nabízím vám jenom k posouzení
  historku jednoho vodsouzení.
4.Porušil zvyklosti řidič v té rychlosti,
  když šlápl na brzdu, pěkně to vyvedl,
  poklesly otáčky, a vprostřed zatáčky
  tatrovku s nákladem do smyku přivedl,
  najela kola na obrubník zpevněný,
  právě v tom místě, kde plůtek byl dřevěný,
  a za ním zahrada naší tetky,
  co právě duchovní měla pletky.
R:5. Náklad tím nárazem vymrštil se rázem,
  rakve se rozlétly volně do prostoru,
  babičky zahradu vodpředu dozadu
  souvisle pokryly - vobrázek z horroru,
  a pár jich uvízlo i v korunách jabloní,
  vtom babka nábožná z okna se nakloní,
  klouby i rysy jí rázem ztuhly:
  v zahradě jen samé černé truhly.
6.Ubohá poklekla, tuze se ulekla,
  že nastal soudný den, očistec záhrobní,
  klepala patama, čekala satana,
  že si neužije svůj důchod starobní,
  když pak k ní přistoupil strážmistr od VB,
  svěcenou vodou ho pudila od sebe,
  byť o veřejného šlo činitele,
  měla v něm ďábla, ne spasitele.