Havlíčku, Havle

Jaroslav Hutka

   A       D          E           A 
1.Mají tě v ohrádce, za mříž tě vsadili
             D       E          A 
  andělé z Brixenu, co vzývaj' násilí,
   D        A        E        A 
  pohádka pro děti, loutkové divadlo,
   D      A         E        A 
  tahají za nitky, nevyjdou na světlo.
  D                A 
R:A podle litery "paragraf - šavle"
   E                  A 
  teď dumej o právu, Havlíčku, Havle,
  D               A 
  a podle litery "paragraf - šavle"
   E                               A 
  teď dumej o právu, Havlíčku, Havle!
2.Trochus' je popletl, řídil ses zákonem,
  co platí nad lidmi a také nad pánem,
  pán se však urazil - jaképak zákony,
  on přece nejlíp ví, kdo má být poslušný.
R:3. Co tě to napadlo, foukat jim do kaše,
  nejezdils' na koni, cválal jsi na bleše,
  pan Bach má básníky ve velké vážnosti,
  jak rád je v erárních komůrkách pohostí.
R:4. Vždyť je to nerozum, zkusit se s mocným přít,
  mohl ses dobře mít, šlo by to zařídit,
  a při tvých schopnostech pán by tě zaměstnal,
  stačilo pochopit, stranou bys nezůstal.
R:5. Potichu, bez hluku přišli tě navštívit,
  korektně, zdvořile, nemoh' jsi odepřít:
  "Hostinské pokoje, mistře, už čekají,
  oblek si neberte, lepší tam dávají."
R:6. V Brixenu na rynku holky si šeptají:
  "Zavřeli Havlíčka, lidi ho nedají,
  vždyť uměl hezky říct, nač my jen mysleli,
  že pěknej mužskej byl, proto ho zavřeli."