Po kolejích

Humbuk / J. R. Cash

          A                D                          A 
1.Po kolejích, po kolejích ujely mně před časem dva vlaky,
             E                          A 
  ten jeden nohu, a ten druhej vlastně taky,
   D                  E             A 
  vod těch dob jsem zručným přednostou,
   D           E         A 
  než mi ňáký nohy dorostou.
2.Po kolejích, po kolejích, mastný skvrny před nádražním buffet,
  už brzy poznáme se blíž, skvrnitý tyfe,
  hrouda másla mázlá na vece,
  a v hejnu much pak hurá na WC.
          F#mi  Hmi  E       A 
R:Po kolejích, hm,   po kolejích.
3.Po kolejích, po kolejích transportuje muž z rodnýho ranče
  naprosto vše vod vší přes blechy po saranče,
  v uniformě ploché drážní miss
  tráví cestu nejvzácnější hmyz.
R:4. Po kolejích, po kolejích, v první třídě prvotřídní zima,
  že to až vojínilo generalissima,
  zkřehlou rukou šmátrá po vodce
  a míří ke své slunné Čukotce.
R:5. U kolejí, u kolejí karetní hra přešla do roztržky,
  šlo vo to, kterak vynášet traťové svršky
  a lze-li uhrát čistou kanastu
  vprostřed vajglů, slin a marastu.
R:U kolejí, hm, u kolejí.
6.Po kolejích, po kolejích, stevardky jsou mor lúžkových kupé,
  čím víc jsou nabroušené, tím více jsou tupé,
  po vlaku bez povlaků a cích
  řádí jako všude po vlacích.
R:Po kolejích, hm, po kolejích.
7.Po kolejích, po kolejích osožák si nosí domů v tašce
  kradenou výstroj, výzbroj, nářadí a pražce,
  než ho ňákej sprostej civil udá,
  dúdá, dúdá, dúdá, dúdá, dúdá.
   A 
*:Dúdá, dúdá, dúdá, dúdá, dúdá, dúdá, dúdá, dúdá, dúdá.
Rec:Sedím si, nohy v láku, kam vedeš, nuláku? Nevím.
    Na Cashville nebo na Dabilene? Města, města, čí města, čí?
    Mně stačí, když slyším, když slyším, jak ty pražce
    dúdá, dúdá ...