Lodníkův lament

Hop trop

   Emi      G                 D            G      D      G 
1.Já snad hned, když jsem se narodil, na bludnej kámen šláp',
                  D           Emi    D       Emi 
  a do školy moc nechodil, i tak je ze mě chlap,
         G            D             G    D   G 
  velký dusno, který nad hlavou mi doma viselo,
                  D            Emi     D    Emi  D  G  D  G  C  G 
  drsnýmu chlapu nesvědčí, já ťuk' si na čelo.                  
     G                   D 
R:Máma mě doma držela a táta na mě dřel,
                                      G 
  já moh' jsem jít hned študovat, kdybych jen trochu chtěl,
                              D 
  voženit se, vzít si ňákou trajdu copatou
                          G                   Emi 
  a za její lásku platit celou vejplatou, hó hou.
2.Potom do knajpy jsem zašel a tam uslyšel ten žvást,
  že na lodích je veselo a fasujou tam chlast,
  a tak honem jsem se nalodil na starej vratkej křáp,
  kde kapitán byl kořala a řval na nás jak dráb.
R:3. Vlny s kocábkou si házely a každej dostal strach
  a my lodníci se vsázeli, kdo přežije ten krach,
  všechny krysy z lodi zmizely a v dálce maják zhas'
  a první byl hned kapitán, kdo měl korkovej pás.
R:4. Kolem zubama už cvakali žraloci hladoví,
  moc nikomu se nechtělo do vody ledový,
  k ránu bouře trochu ustala, já mořskou nemoc měl,
  všem, co můžou chodit po zemi, jsem tolik záviděl.
R:5. Jako zázrakem jsme dojeli, byl každý živ a zdráv
  a všichni byli veselí, jen já jsem rukou máv',
  na loď nikdy víc už nevlezu, to nesmí nikdo chtít,
  teď lituju a vzpomínám, jak jen jsem se moh' mít.