Já ho znal

Hop trop

          C          F             C             F 
1.Byl to nekonečnej den, kdy se z letních barev jen
   Emi       F             C 
  ven oknem šedý všechno zdálo,
         Dmi       G          F         C 
  u krajnice postával, zbytečně by nemával
   Dmi   F             G 
  rukou pár že je moc málo
2.Ve dvou potom na zádech, šmír a rány na kloubech,
  ten jeho vůz my spravili až k ránu,
  proč bych čekal za to vděk, usmál jsem se a pak řek':
  doma nečekej slavobránu.
          Dmi           G   F           C 
R:Já ho znal, vždycky stál na stejným fleku,
      F              C      Dmi         G 
  my měli stejnou štreku i cíle pro náklad,
         Dmi           G    F          C 
  záda hřál mu, když spal, motor přes deku,
       F           C         Dmi          G 
  svou asfaltovou řeku si chvíli nechal zdát.
3.Tahal pětadvacet tun, z proudů šesti jako strun
  dva krajní vybíral si tóny,
  nebyl na kámoše čas, míjeli se jen o vlas,
  světlem se zdraví kamióny.
R:4. Když pak nemoh' jet už dál a co chvíli usínal
  a v polospánku přejížděl i čáru,
  proč se honit jako chrt, jó, tak dát si kafe hlt,
  brzda, a sáhnul po cigáru.