Dlouho nejel žádnej vlak

Hop trop

       D           Emi 
1.Už dlouho nejel žádnej vlak,
      D             Emi 
  já ležel v náspu jenom tak
   D              Hmi       Emi  A 
  pod zpola vyvrácenou tabulí,   
       D            Emi 
  tam nápis dávno sloupal čas,
        D             Emi 
  kde jsem, to věděl jenom ďas,
     D            Hmi          E7           A7 
  a já hladovej cpal se hrstí hořkejch bobulí.
2.Vtom ňákej hlas a druhej s ním
  byl slyšet divným nádražím,
  já v týle cejtil strach, co do mě vjel,
  dva muži, mladší pozdravil
  a starší žertem:"Copaks' pil
  a proč tu ležíš, zeptat jako bych se tě směl?"
   D 
R:Tak rád já ruku svoji vložil
   Hmi                  E 
  do dlaně, co ke mě vztáh',
   D 
  čert vem, co dávno už jsem prožil,
   E7                     A 
  zase stojím pevně na nohách.
3.Tak jsem jim teda všechno řek',
  jak vydal jsem se hledat flek
  a chtěl se domů vrátit jako král,
  jak na dráze jsem zprvu dřel
  a ztrhanej jel na sever
  a co kdo chtěl, tam na kytaru za pár šupů hrál.
4.Já rozmejšlel se spoustů dní:
  mám chytit si vlak nákladní,
  anebo pod něj lepší byl by skok,
  vždyť na něm čertví kam bych jel,
  ale pod ním nic nevěděl,
  co bude zejtra, za měsíc a nebo příští rok.
R:R: