Mluvící kůň

Folk Team

   D                      G     F#dim              Emi 
1.Bylo to jednou takhle zjara, nuda si lehla do peřin
     A7         D            Emi                A       D  A7 
  a já pil asi pátej džin, přišel na kus řeči Tristan Tzara.
2.Chtěl vidět, jak si tady žiju a proč jsem v jednom kuse sám,
  že džin do sebe jenom liju, sám se sebou si povídám.
              D           Hmi                G             Gdim 
R:Řek' jsem: víte, je to těžká věc, v ničem neznám pravou míru,
   D                 Hmi    G              A             D 
  neznaboh, co nemá víru, pták, co nechce polstrovanou klec.
R:Mí kámoši si staví vily a pročítají vkladní knížky,
  mně jenom moje písně zbyly, v nich nabírám dech i výšky
    D7              Gmaj7        A7            D      D7 
*:Jsou chvíle, kdy ticho vřeští jak telefonní centrála,
          Gmaj7       A7                      F#
  hlava v ocelových kleštích praská ve švech bezmála,
        Hmi           G              A74    A7            D  D7 
  já chtěl bych si s někým povídat třeba o tom, že kytky voní
        G                    F#                      Hmi  Emi  A 
  nebo že už přišel listopad a jablek je míň nežli vloni.      
3.Tristan pozorně mi naslouchá a usmívá se pro sebe,
  potom zašeptal mi do ucha: já něco měl bych pro tebe.
4.Pak jen tiše třikrát zahvízdal a, než jsem stačil vydechnout,
  kaštanovej kůň přede mnou stál, řek', že chce mě vyslechnout.
R:Od té chvíle už nejsem sám, mám mluvícího koně,
  já nádherně s ním si povídám a jsem celej blázen do něj.