Slávy dcera

Bratři Ebenové / Jan Kollár

  Dmi               Ami      Dmi            Ami 
1.Aj, zde leží zem ta před okem mým slzy ronícím,
   Dmi              Ami              C 
  někdy kolébka, nyní národu mého rakev,
    Dmi              Ami   Dmi               Ami 
  stůj, noho, posvátná místa jsou, kamkoli kráčíš,
    Dmi              Ami             C       Dmi 
  k obloze, Tatry synu, vznes se, vyvýše pohled.
  E  F      D# C  F  E  F      D# C  F 
R:Ú,  Kolláre, ú,    ú,  Kolláre, ú. 
2.Horší nežli divé války, hromu, ohně divější
  zaslepenec, na své když zlobu plémě kydá,
  ó, věkové dávní, jako noc vůkol mne ležící,
  ó, krajino všeliké slávy i hanby plná!
R:3. Od Labe zrádného k rovinám až Visly nevěrné,
  od Dunaje k hltavým Baltu celého pěnám
  krásnohlasý zmužilých Slovanů kde se někdy ozýval
  aj oněměl již, byv k ourazu zášti, jazyk,
  a kdo se loupeže té volající vzhůru dopustil,
  kdo zhanobil v jednom národu lidstvo celé?
R:4. Zardi se, závistná Teutonie, sousedo Slávy,
  tvé vin těchto počet spáchaly někdy ruky,
  /: sám svobody kdo hoden, svobodu zná vážiti každou,
  ten, kdo do pout jímá otroky, sám je otrok. :/
R:R: