Na plese vévodkyně z Richmondu

Druhá tráva

   D        Ami         D      Ami 
1.Na plese richmondské vévodkyně
        D       Ami       D         G 
  jsem nakonec pochopil tvou malou lež
     Hmi       F#mi       A         G 
  o půlnočních orgiích v místním kině
     D        Ami      G     D 
  a vášni hladové jak Bangladéš.
2.Stála jsi, bílá jak balerína,
  v neřestném tichu, když jakýsi Řek
  zpíval, že takhle se zapomíná
  na hrůzy pekla i na zítřek.
       D          Ami           D  Ami 
R:Ten Řek věděl přesně, o čem zpívá,
       D         Ami         D               Ami 
  měl pět tisíc let a tisíc válek na svém hřbetu,
           D         Ami        D  Ami 
  a věděl dobře, že na svět se dívá
        D         Ami       D        Ami  D 
  líp přes tvoje nohy než přes mušketu.   
3.Když jsem tě odmítl, že není to vhod,
  že plukovník čeká, i můj chrabrý šik,
  řekl mi Řek, že jsem idiot,
  že nejsem voják, jen romantik.
4.Hrůza i bolest i krása i slast
  se nědělí, nespí a nepromíjí,
  já svedu tě zítra, až zachráním vlast,
  zítra, až zvítězím v Belgii.