Letní romance

Druhá tráva

      G     C      G        C   G 
1.Je ráno, pěknej den jako nejeden,
      C            G    D 
  a brána k štěstí otevřená,
        G      C    G        C    G 
  a v světle přikrytá vedle leží ta,
         C    G         D 
  která je a není moje žena,
      C             G      C           G 
  ať žije lidskej tvor, je osmej termidor
     C     G             D 
  a lid za oknem volá "sláva!",
       G    C      G         C   G 
  /: a ona po chvíli v moji košili
     C     G      D  G 
  vstává, tiše vstáv á. :/
2.Pod blůzou z Marseille však má dvě kameje
  hezčí, než má šenešálka,
  a já je propíjím s jednou bestií,
  která je a není moje válka,
  jó, v malým pokoji ve tmě a ve zbroji
  se rázem kroků nedostává,
  /: když země kdekoli je v letní řeholi
  plavá, tolik plavá. :/
3.Léto uzraje a tahle holka je
  moc bílá na to, aby žila
  jen ze svých kamejí a s mojí nadějí,
  v který je a není moje síla,
  /: jó, je mi do tance, tahle romance
  je možná ženská nebezpečná,
  možná krvavá, možná nepravá,
  ale věčná, bože, věčná. :/