Zum zum I.

Pavel Dobeš

    G                  D7 
1.Chemie se stala mým hobby,
                            G 
  nepovím vám už, od které doby.
                              D7 
  Za vesnicí v polích tratím hodiny
                        G 
  a pozoruji chemizaci pastviny,
                      D7 
  pozoruji jalovice, voly,
                            G 
  jak obcházejí vyvinuté stvoly.
   G           D7                            G 
R:Zum zum zum zum, a nejde mi to do kebule, zum,
           D7                      G 
  zum zum zum, a nejde mi to na rozum.
2.Každý přece ví, že tahle tráva
  delikátně chutná a je zdravá.
  Do soutěže přihlásit se nebojím
  s trávou, která rostla někde na hnoji,
  přesto tady ovšem roste ladem
  a skot se vrací do JZD hladem.
3.Vyhledal jsem tudíž agronoma,
  měl jsem štěstí, chytil jsem ho doma.
  Proč výsledky práce k cíli nevedou,
  vyčešili předevčírem s předsedou,
  pak vysvětlil mi všechno fundovaně,
  tak dneska mohu agitovat za ně.
R:Zum zum zum zum, protože když to nejde do kebule, zum,
  zum zum zum, tak to leze na rozum.
4.Je to tím, že dobytek je hloupý
  a právě proto mívá svoje roupy.
  Kdyby četl magazíny, noviny,
  nedělal by už takové kraviny,
  s rozesmátou tlamou bral by žrádlo
  a nikdy by mi ani nenapadlo.
R:Zum zum zum zum, že mi to nejde do kebule, zum,
  zum zum zum, že mi to nejde na rozum.
R:Zum zum zum zum, hm ..., zum,
  zum zum zum, že mi to nejde na rozum.