Holka z Větrných hor

Devítka

     D        C                     D 
1.Z Větrných hor přicházíš a já se cítím jak král,
   C                 D         A            G 
  kámoško nalezená, ve vlnách jihočeských trav,
   D           C                           D 
  pevná jak vzdor hradních zdí, něžná jak píseň, co psal
    C                  D          A                G 
  pro holku milovanou vesnickej kluk, stejnej jak já.
    G                                             D 
R:Smíš se obléct do tmy města, pořád stejná zůstáváš,
    G                                            D 
  smíš si obout velká gesta s vírou, že se předěláš,
              Emi           G            D 
  jsi stejná holka jako dřív, z hor Větrných.
2.Já moc dobře vím, jak je fajn, že holky jako ty jsou
  a že je občas můžem mít, jako má básník múzu svou,
  před rozedněním v náručí do spánku nás odnesou
  a kouskem svýho srdce zahřejou jarním loukám klín.
    G                                             D 
R:Smíš se obléct do tmy města, pořád stejná zůstáváš,
    G                                            D 
  smíš si obout velká gesta s vírou, že se předěláš,
    Emi                    A 
  stejně jsi stejná jako dřív,
   C                                         D 
  rosou pokřtěná na vílu větrem ošlehaných skal,
     C                                             D 
  z jarních potoků svou sílu snad ti Bůh do vínku dal,
              Emi           G            D 
  jsi stejná holka jako dřív, z hor Větrných.