Pranice

Wabi Daněk

          G        G/F#       G/E     G/D 
1.Bude to asi tak rok, co já na bále byl
    G        G/F#    E7 
  a u stolu seděl a červené pil,
         Ami      D7         Ami      D7 
  kolem lidí jak much, samý tanec a smích
     G         G/F#  G/E  G/F#  G          G/F#  G/E  G/F# 
  a girlandy světel         a v enku tál sníh.        
2.Každej pil, zpíval, tančil, jak žádá si zvyk,
  vtom uprostřed parketu zvedl se křik,
  už kapela stojí a parket se prázdní,
  tam pod věncem z chvojí se perou dva blázni.
3.Jako divoká zvěř, jako vlci se rvou,
  každý za cizí lež, každý za pravdu svou,
  už vytéká krev jako červená tuš,
  ten v ruce má láhev a ten druhý zas nůž.
4.Potom ten s nožem bodnul a ve chvilce příští
  dlaň opíše kruh a láhev se tříští,
  ten s nožem si leh', možná chce se mu spát,
  druhý držel si bok, potom vzdychl a spad'.
5.Dvě pravdy, dvě lži tu při sobě leží,
  jim čas přestal běžet, ale nám pořád běží,
  příběh pomalu končí a zbejvá jen říct:
  pravda jsou jenom slova, ale život je víc,
           G           G/F#      G/E   G/F#  G 
  pravda jsou krásná slova, ale život je víc  ...