Helou, lidé

Wabi Daněk / John Prine

     G      C             D 
1.S Livií slušně jsme si žili,
   G           C           D 
  měli jsme v městě malej byt,
   Hmi                   C 
  to bylo dřív, než děti odrostly
           G               D 
  a chtěly odejít a začít po svém žít.
2.Joan a Linda žijou v Omaze,
  z Joa je roztoulanej rváč,
  Davyho nám vzala Korea,
  dodneška ptám se, zač, a zbyl nám jenom pláč.
    Dmi7         G 
R:Stářím stromy sílí
      Dmi7                  G 
  a staré řeky mají širší proud,
   Hmi             C 
  nám lidem roste samota,
          G               D            G  C  D  G  C  D 
  čekání na dvě slova: helou, lidé, helou .           
3.S ženou už není o čem povídat,
  sedí a vidí jen svůj svět,
  a všechny novinky, co zestárly,
  omládnou o pár let, když ve snech přijdou zpět.
4.Dnes ráno zvonil u mě telefon,
  volal můj dávnej kámoš Fitz
  a hned se ptal, co prej je novýho,
  povídám: vlastně nic, co jsem měl taky říct?
R:5. Až jednou půjdeš touhle ulicí
  a potkáš smutných očí pár,
  hm, netvař se, že ti to nepřijde,
  řekni: dobrý den, helou, lidé, helou ...