Dálky

Brigáda / Pete Goble, Leroy Drumm

      G 
1.Já zapálil jsem z cigaret svých poslední do světel dálničních,
  pak stopoval tam za nadjezdem, přešlapoval v botách mrazivých,
                                                           C  Hmi  Ami 
  v pět nebo možná před šestou pak svezení mi nabíd' náklaďák ,    
      G                      D                     G 
  já řidiči se omlouval, že nevypadám jako ranní pták.
2.Tou náladou tak ranní, jak snad nikdy ještě předtím, padal sníh
  a z přijímače palubního písní proud až k pláči veselých,
  jak stokrát kniha přečtená v tom sedadle jsem připadal si já,
  jak nepotřebné závaží všech lidí, které člověk potkává.
        D                    C                        G 
R:Hrou náhod, jak to bývá, hledám stále hvězdy nad sebou,
        D                    C                     D 
  co v kapsách tulák mívá, promění za lásku ztracenou,
        G                                          C  Hmi  Ami 
  snad každou dobou denní napořád teď připadám si já       
       G                       D                       G 
  jak nepotřebné závaží všech lidí, které člověk potkává.
3.Ten vůz měl barvu havraní, a proto snad já větřil neštěstí,
  a šofér jak noc nemluvný měl v temných očích tíhu starostí,
  a cesta v dáli sevřená jak konečná se zdála očím mým,
  já chystal se být rozumný a s díky říct: tak tady vystoupím.
4.Pak pod patou já ucítil zas nekonečný asfaltový pás
  a všímal jsem si okolí, však nejvíc věcí stále skrytých v nás,
  jak slunce, které zapadá, v těch končinách jsem připadal si já,
  jak nepotřebné závaží všech lidí, které člověk potkává.
         G                       D                       G 
R:+ jak nepotřebné závaží všech lidí, které člověk potkává ...