Okno do ulice

Bokomara

    C                 C/H          Ami 
1.Dnes večer, lásko, nejdu zrovna nikam,
   Fmaj7              D7         G 
  musím si spočítat, co se nevrátí,
    C            C/H           Ami 
  když přijdeš, nezvoň, já se nezamykám,
   Fmaj7            G 
  to mají ve zvyku jenom bohatí.
2.Mně patří jedno okno do ulice,
  ve kterým sleduju, kam se žene svět,
  co vidím, schovám ve svý harmonice,
  jednou ti o tom snad budu vyprávět.
  Ami                           D 
R:O lidech ve frontě na dobrý skutky,
  Ami                  G 
  o vlídným úsměvu, co už se nenosí,
  Ami              D 
  o nářku rozbitý telefonní budky,
  F                  G 
  o smůle, co se mi lepí na šosy.
R:Taky o štěstí, jak je kdo chápe,
  o holkách, který se moc rychle rozdaly,
  občas je zasvědí duše pod make-upem,
  jenže svět kvůli nim sotva zpomalí.
3.Tak vidíš, lásko, už mi bylo třicet,
  a pořád zůstávám jednou z mnoha nul,
  mám jen to svý okno do ulice,
  špehýrku na životm co mě uhranul.
4.Sám stojím ve frontě na dobrý skutky
  s úsměvem, který se dávno nenosí,
  občas dám korunu do rozbitý budky
  a sám se smůle svý lepím na šosy.
R:Možná si po štěstí pokaždý šlapu,
  když spávám s holkama, co už se rozdaly,
  jenomže pořád mám duši bez make-upu,
  třeba svět kvůli mě jednou zpomalí ...