Nechoď do kláštera

Javory
   A                        D                        A 
R:Tam někde v trávě pod jedlí pobledlá holka právě dlí,
   E                    A 
  srdce má ďáblem posedlý.
   A 
1.Nenechej tu holku smutnou schovat se pod černou kutnou,
                            E 
  odveď ji od dveří klášterních,
    E7 
  klášter, ten ji nezachrání, seber se a spěchej za ní,
                             A 
  jenom ty jí můžeš vrátit smích.
2.Ukloň se tý holce smutný a, jestli to bude nutný,
  pláštěm svým jí slzy osušíš,
  vymysli si píseň něžnou, nazvi ji v té písni kněžnou,
  jdi k ni blíž a blíž a ještě blíž.
R:3. Nenechej tu holku smutnou schovat se pod černou kutnou,
  pohleď, jak se trápí v modlitbách,
  z jezera jí přines leknín, ukloň se a potom smekni,
  zpívej, dokud nezašeptá "ach!"
R:Já jenom jedno přání mám: být na tvém místě chvíli sám,
  jdi k ní, a jak ti povídám.
R:Já jenom jedno přání mám: být na tvém místě chvíli sám,
  jdi k ní a Pánbůh žehnej vám.