Levandulová

Hana Hegerová

   D  Hmi      F#mi     D   Hmi 
ona:  Za mostem v úzké ulici
F#mi               Hmi 
je krámek z dálky vonící,
D                   Hmi 
meduňkou, rdesnem, skořicí,
Emi7            A 
ale hlavně, ach jó.
Emi7                A 
Léta snad z úcty k tradici,
Emi7          A 
kupuji celou krabici
Emi7               A 
a přes ní i papír balící
Emi7          A 
cítím, že řekneš,
      A       D      Hmi        F#mi
on:   ach jó. Ty jsi má levandulová,
Hmi         D        Hmi    Emi 
úplně celá celičká, levandulová
A    Emi  A   Emi   A 
nádherně levandulová
Emi7   A7  D  Hmi  Emi  A 
mm-m levandulová        
ona:  Ne vždycky vařím dobroty
a občas mívám teploty
a nekapu ti do noty
a často vzdychám ách jó
sotva však cinkneš za vraty
otevřu, koukám no a ty
upadáš vesměs v záchvaty
a vždycky voláš
on:   ách jó, ty jsi má levandulová,
nádherná, celá levandulová,
famózně levandulová,
mm-m levandulová.
ona:  Už dobře pětadvacet let
si honem běžíš přivonět
a dřív než začneš vyprávět
cos viděl - šeptáš ách jó
mívám chuť žárlit na ten květ,
to ovšem znáš už na zpaměť
ať uschlé lístky vezme čert
říkáš i bez nich ách jó.
on:   Budeš má, levandulová
navždycky celá, celičká, levandulová,
famózně nádherně levandulová
mm-m.