Lásko voníš deštěm

Marie Rottrová

  Emi                          H7 
1.Jde déšť a já jdu s ním, jdu městem, jež znám
  Emi                  H7 
  a hledám stopy včerejší, včerejší,
  D                          A7 
  jdu stejným směrem jak dřív a vzpomínám
  C                       H 
  a všechno zdá se krásnější.
2.Ach, lásko, voníš deštěm, tady jsi řek',
  myslím, že vítr tehdy vál, vítr vál,
  jsou to už stovky let, kabát jsi svlék
  a byl mi velký, ale hřál, krásná lásko.
3.Jak dlouho dlouho ještě půjdu ti vstříc,
  člověk je velmi krátce živ, krátce živ,
  má lásko voníš deštěm z blízka jsi nic,
  však hřeješ stejně jako dřív.
4.I déšť jak dřív je stejný i já já jsem táž
  jen cosi skříplo v orlojích, v orlojích,
  byls tu a stále jsi jenom se ukrýváš,
  jdu deštěm ve tvých šlépějích, ó má lásko.