Jižní eskadrona

Savana

Rec:Dávno utichly boje, i vítr odvál dunění kopyt někam tam, kde
    se vyprahlá poušť trávy snoubí s obzorem, dávno pohasl lesk
    v očích dívky, již osud zanechal tak samotnou, se srdcem
    navždy, navždy prázdným.
   D                       G 
1.Déšť ti, holka, slepil vlasy,
      A                        D 
  z tvejch očí zbyl prázdnej kruh,
                          G 
  kde je zbytek z tvojí krásy,
   A                  D 
  to ví dneska jenom Bůh.
2.Na kopečku v prachu cesty
  leží i tvůj generál,
  v ruce šátek od nevěsty,
  ale ruka leží dál.
3.Tvář má zšedivělou strachem,
  zbylo v ní pár dětskejch chvil,
  proužek krve stéká prachem,
  déšť slepil vlasy jak jíl.
4.A z celý jižní squadrony
  nezbyl ani jeden muž,
  v Montgomery bijou zvony,
  déšť ti smejvá ze rtů rúž.
Rec:Nedočkáš se, holka, svý jižní eskadrony,
    tý velký chlouby nás, mrtvejch všech,
    dříve najdeš hroby mezi stromy
    anebo šest stop hlíny tam, v těch smutnejch zdech.
5.Na kopečku v prachu cesty
  leží i tvůj generál,
  hm ...
Rec:Vím, že nejsem sama, které osud odepřel jedinou lásku, a
    také vím, že tak jako mně, i mnoha jiným se stále vrací ono
    tragické "proč".